Vážení a milí, zkouškové období je za mnou a s ním i první semestr mého studia. Po delší odmlce, jsem se tedy rozhodla také přiložit ruku k dílu a napsat něco málo na naši oblíbenou e-čajovnu. Po dlouhé řadě degustací, by bylo fajn malinko změnit směr a napsat něco o našich bylinkách.

Salesiánský kněz Roman, vratislavský bylinkář řekl: „ Dal-li Bůh nemoc, dal i lék, a je na člověku, aby jej nalezl a použil.“ Člověk je neoddělitelnou částí přírody, uvědomujeme si to hlavně v tragických okamžicích našeho života – v nemoci, ve stresu, v boji. Stejně jako zvířata ve svých nemocech instinktivně hledají bylinky, tak i pračlověk bylinky využíval. Již v hrobkách neandrtálců se objevovaly rostliny a pylová zrna, všechny tyto nálezy, jak vědci zjistili, měli omamné nebo léčivé účinky. Účinkem bylinek se zabývali všichni od dob dávno minulých po doby dnešní, moderní. Z rostlin se od nedávna dělaly také herbáře. U nás vznikl nejznámější herbář v 16. století. Byl to česky přepracovaný herbář Mattioliho, který byl přeložen Tadeášem Hájkem z Hájku. Dodnes patří mezi významné české památky.

                               Narcis z herbáře Mattioliho

Na otázku co je to bylina odpověděl již před dávnou dobou císař Karel Veliký, který řekl: „ Bylina je lékařem označována za přítele a kuchařem bez přestání vychvalována.“ Bylina je rostlina jejichž stonky nejsou nikdy dřevnaté a většinu svých sil vkládají do tvorby listů. Květy jsou nejkrásnější částí rostlin. Stonek je část rostliny, která plní funkci jakési roury, která nasává živiny důležité k růstu rostlinky. Léčivá bylina je planě rostoucí nebo účelně pěstovaná rostlinka, která v sobě skrývá mnoho účinných látek. Používají se čerstvé, sušené či jinak zpracované v lékárnách a domácnostech. Co se týče jejich zpracování, můžeme z nich udělat nálev, odvar, tinkturu, masti či pleťové vody.

Nálev z bylinek

Pro přípravu nálevu jsou vhodnější suché části rostlin, jako jsou listy, květy a nedřevnaté stonky. Pro většinu lidí znamená příprava bylinek to, že vezmou pytlíkový sáček, nejčastěji koupený v supermarketu, v rychlovarné konvici přivedou vodu k varu, zalejí pytlík a nechají louhovat, často tak dlouho dokud si nevzpomenou, že na něj zapomněli...Asi každý pochopí, že tenhle způsob přípravy nebude to pravé ořechové.

Správně by se měly bylinky dělat takhle: Sušené bylinky bychom měli vložit do předehřátého šálku, zde jej pomalu přelít vařící vodou a šálek přiklopit pokličkou. K čemu je poklička dobrá??? Bez pokličky ztratíte většinu esenciálních olejů, které stoupají párou, tím se připravíte o většinu krásné vůně a dle mého i o část chutě. Kvalita nálevu se nezvyšuje s prodlužováním doby louhování. Pozor ale na příliš dlouhé louhování, to má totiž za následek trpkou příchuť nálevu.

Odvary

Pro přípravu odvarů jsou vhodnější tvrdší části rostlin, jako jsou semena, kořeny nebo kůra. Tyto části rostlin musí pro přípravu projít varem, aby se z nich do roztoku uvolnily všechny důležité látky. Části rostlin nasekáme nebo nalámeme na drobné kousky, vložíme je do hrnce a zalijeme vodou. Vodu přivedeme k varu a na mírném plameni asi 15 minut vaříme.

Tinktury

Tinktury doporučují odborníci přenechat lékárníkům, ale máte-li chuť a odvahu můžete si je připravit doma. K přípravě budete potřebovat alkohol (nejčastěji vodku), vodu a bylinku. Poměr vody a alkoholu se doporučuje 5:1. Vybrané byliny vložíme do vzduchotěsné láhve a zalijeme připraveným roztokem. Takto připravenou tinkturu necháme louhovat minimálně dva týdny. Před použitím je dobré tinkturu několikrát přecedit přes tenké plátýnko. Vodou rozředěné tinktury se používají jako kloktadlo, zábaly, ústní vody apod.

Pokud jde o masti a pleťové vody doporučuji spíše výrobky připravené zkušenými bylinkáři.