Shigaraki aneb jak si vychutnat japonský čaj
Nádobí patří k požitku z čaje jen o málo míň než čaj sám. Každý znalec má určitě své oblíbené misky, zhongy, gaiwany atd. Každému samozřejmě vyhovuje něco jiného - bude-li někdo pít Gyokuro ze skleničky Coca Cola a bude z něj mít požitek, proč ne. Já bych se s vámi rád podělil o zážitek z mého čajového "hrnečku" a zároveň se vydal na krátkou exkurzi do světa Shigaraki.
Neznám asi nikoho, kdo by při výběru z těchto dvou "nádob" na čaj dal přednost té zadní.
Nicméně japonská krása je jiná než naše.
Shigaraki označuje keramiku, vyráběnou v jedné z částí Japonska. Její historie sahá až do roku 1278, kdy do této oblasti dorazili keramici z provincie Bizen a začali zde pracovat. Od 16. století pak byly výrobky Shigaraki používány při čajovém obřadu a staly se velmi slavnými.
Hlína z oblasti Shigaraki je zbarvena do oranžova díky obsahu písku a oproti běžné hlíně je odolnější. Kouzlo Shigaraki nicméně není pouze v hlíně, ale především ve způsobu jejího vypalování. V tzv. anagama pecích, kde je tato keramika vypalována, se topí pouze dřevem. Ke keramice může po celou dobu proudit vzduch a tím v hlíně dochází k oxidaci a redukci, která má na její podobu nemalý vliv (na povrchu keramiky zůstávají prvky kovů atd.). Kromě toho se na hlíně také zachycují zbytky popela ze spáleného dřeva. V neposlední řadě je to i doba vypalování, která se pohybuje v rozmezí 2 až 12 dnů, což je velmi náročné. (Při představě, že bych měl 12 dní nosit dřevo a topit tak, abych udržel stálou teplotu 1400 stupňů, mě jímá hrůza.)
Teď už k finálnímu výrobku. Shigaraki respektuje japonský princip "wabi-sabi" - příroda je nedokonalá, nestálá a neúplná. Z toho vychází i pojetí krásy. Základem je nedokonalost a asymetrie, proto může tato keramika na první pohled vypadat trochu "podezřele". A možná, že ne trochu, ale hodně... Vlastní názor si můžete udělat z následujících fotek.
Pokud se vám keramika Shigaraki nelíbí, možná, že to ještě příjde. Mnich Murata Džukó o ní v patnáctém století řekl: "Správně ohodnotit takové ponuré věci může člověk jen po načerpání mnohých životních moudrostí a není vhodné pokrytecky předstírat zaujetí, když daný člověk ještě nevyspěl nebo je příliš mladý."
U nás se bohužel pravé Shigaraki sehnat nedá, ale dostanete-li se do Japonska a budete-li si chtít koupit něco podobného (což vřele doporučuji), připravte si v přepočtu zhruba 4000 Kč. Kromě gaiwanu obdržíte i krabičku a osobní dopis od autora:
Ať už se vám Shigaraki líbí nebo ne, pijte čaj po svém a tak, abyste si ho užili, protože požitek z čaje se nevyrovná ničemu na světě. Hontó :-)
zajimavy clanek! ale mam
zajimavy clanek! ale mam dotaz: nekontaminuje se nahodou takovy gaiwan nebo salek kdyz sou v nem zapecene kousky popele a spaleneho dreva????:-O
nu co se týče Gaiwanu,
nu co se týče Gaiwanu, tak to je "laitsky řečeno" miska, víčko a podšálek. Chawan je klasická japonská miska...nebo spíše oproti klasickým čajovým miskám spíše mísa, která se poušívá při japonském čajovém rituálu či k popíjení jiných japonských čajíků...zejména wšak ke šlehání a popíjení Matchy.
Tak nejdřív co se týče
Tak nejdřív co se týče označení - ačkoli tomu autor říkal gaiwan, já bych se přikláněl k pojmu "chawan", jelikož gaiwanu to moc podobné není, ale terminologii nechám odborníkům... :-)
Co se týče kontaminace - ty zbytky se na hlíně zachycují, ale při teplotě 1400 tam dlouho nevydrží - hlína pak vypadá jinak, než když je pálená v klasické peci, ale rozhodně to neznamená, že by v ní byly kusy dřeva... Kontaminace bych se nebál, piju z něj a zatím žiju... Kdyby se něco změnilo, napíšu :-D
:D mno uznej ze pit z hliny
:D mno uznej ze pit z hliny do ktere jsou vpalene kusy popela je prinejmensim podivne:D
já bych možná při tom
já bych možná při tom výběru skoro váhal...nějak nemam rád takovou tu lesklou glazuru co japonci často používají...ne ale stejně bych asi nakonec zvolil ten zadní
Já osobně nejsem tolik
Já osobně nejsem tolik zapaleny pro japonskě čajové nádobí, takže 4000 je pro mě dost, ale kdybych si měl vybrat, tak bych určitě bral ten zadní, vypadá přirozeněji, ale pít bych si z něho dokázal představit asi jen v přirodě, řádosvostí a lineárností obývacích místností by tratil na kráse:)
Nebo by naopak v tom
Nebo by naopak v tom kontrastu vynikl, ne? ;-)
mno....nevim ja mam svuj
mno....nevim ja mam svuj hrnecek na zeleny caje ve stylu yaku-raki za 78dolaru a misku na matchu shigakari za 69 i s postovnym. Teda bile glazovanou ale s bublinama ktery ji cini propustnou caji takze i na vyslene chuti se zakladni material udajne podili take.....
Zalezi jakou si kdo vybere....rucne delany hrnecky stojej jak 50 tak i 7000 dolaru :-) Dodaci doba z jap. tak tyden.....a prave je sklizen!
Viz: http://www.hibiki-an.com/ nebo http://zencha.net/ a nebo rovnou tady: http://www.artisticnippon.com/
to že stojí 4000 jsem
to že stojí 4000 jsem úplně přehlédl...každopádně podle nějaké americké studie má cena vliv na požitek z chuti, tak má možná vliv i na požitek z čajového nádobí :) každopádně je určitě příjemné, když si člověk koupí keramiku s odkazem či přímo od autora-to k ní mám pak úplně jiný vztah
neviem ale i ja by som pil
neviem ale i ja by som pil z toho zadného mám celkom rád taku rustikalnosť ,. : D
Autor se dopuští omylu v
Autor se dopuští omylu v popisu vypalovací techniky: keramiku lze vypalovat buď oxidačně NEBO redukčně, tyto dvě technologie se navzájem odlišují jak probíhajícími chemickými reakcemi tak samozřejmě samotným postupem. Vypalování za přístupu vzduchu je oxidační.
Nejsem keramik, tak je
Nejsem keramik, tak je možné, že jsem zcela mimo. Měl jsem ale dosud za to, že u Shigaraki je základem oxidační výpal. Ovšem měl jsem také za to, že v některých případech se využíval i výpal redukční, čímž se například dosahovalo jiných barev. Vykládal jsem si to tak, že po prvním výpalu, mohl za jistých okolností následovat výpal další, klidně jiného druhu. Je tu nějaký keramik, který ví jak to doopravdy je? Co je vlastně teoreticky možné, či v tom lepším případě, jak je to konkrétně s Shigaraki?
Keramik taky nejsem, ale
Keramik taky nejsem, ale špatně jsem se vyjádřil - technika vypalování byla původně redukční, později se začala používat (u Shigaraki) oxidační.
Co se týče počtu výpalů, tam si nejsem jistý, ale shigaraki se tuším pálí sice dlouho, ale opravdu jen jednou. Nicméně Petrovu otázku nechávám otevřenou znalcům...
Zdravím čajomily. Já
Zdravím čajomily. Já keramik jsem a protože již leta se zabývám příbuznými technikami jako se v shigaraki používají mám pár komentářů...
-shigaraki hlína nemusí být odolnější, často je i křehčí-jde o estetiku, až pak o fukci
-12 dní se pálí již extrémně,a spíše u jinných "stylů" nádobí, ale na nejvyšších teplotách(cca1350°C)se nezůstává dlouho. Právě dlouhý čas může(mimo jiné..)nahradit teplotu
-k oxideci a redukci by toho bylo na hodně dlouhé povídání u čaje, ale u shigaraki se záměrně střídá oxidace se silnou redukcí
-počet výpalů není známkou kvality, je to technologická otázka co vlastně pálíte(glazury..)
Jinak co se týká porovnávání keramiky na fotce-pokud jako čajovníci upřednostníte čaj ručně spracovaný, s konkrétní čajové zahrady a sezony, pak je lépe sáhnout i po nádobí s těmito atributy...něco víc najdete taky na našich www.artkeramika.cz/keramikstudio
Potěšil by mne komentář k mým věcem.Dík
-
Poslat nový komentář