Dne 17.10. proběhla v čajovně Skleněná Louka přednáška s názvem Putování za čajem do Nepálu a Darjeelingu.

Přednáška byla zajímavá, i když zaměřená spíše pro laiky nebo začínající čajomily popř. cestovatele, ale díky praktickým zkušenostem a postřehům p. Špimra se dozvěděli zajímavé věci i sečtělejší čajomilové. Trochu zklamáním pro mě bylo, že se promítaly fotky, které jsou z větší části k dispozici na stránkách Teamountain v galerii a tedy už jsem je jednou viděl. Co se týká účasti, lidí bylo víc než by bylo zdrávo, sedělo se i na zemi. Účastnily se i malé děti, neustále někdo odcházel a příchazel a dveře by potřebovaly namazat, takže panovala celkem rušná atmosféra :( P.S.: Ale podle komentáře slečny majitelky se závadu do přístě snad podaří odstranit ;)

Pan Špimr (aspoň předpokládám, že to byl on, nepředstavil se) promítal z noťasu na plátno zmíněné fotky ze své cesty do Nepálu a Daržílingu a zároveň je komentoval. Nejdříve se zaměřil na typy čajovníků, ze kterých se čaj pěstuje, pak na jejich sklizeň, popsal všechny fáze zpracování čaje, degustace a prodej čajů a nakonec detailně popsal začínající čajovou zahradu Meghma.

Moje postřehy:
- Rozdíl mezi klonovanými (řízkovanými) čajovníky (typ clonal) a čajovníky pěstovaných ze semínek (typ china). Klony mají vyhodu, že všechny rostliny mají stejné vlastnosti a hlavně rychleji rostou. Ale z clonalů prý nelze dostat muskatelové aroma. V Nepálu je z 95% vysázený clonal.

- Většina nepálských zahrad nemá továrnu na zpracování, čaj do nich se dováží z různých míst od různých pěstitelů => každý lot může být úplně jiný. V Dáržílingu každá větší zahrada má i továrnu - čaj má přibližně stejnou kvalitu.

- Metoda rozpoznání míry zavadnutí - manažeři to prý detekují zachrastěním čajovými lístky s přesností na procenta :)

- Jediná velká plantáž, kde se dá získat v Nepálu muskatel je Illám (a ještě jedna nějaká malá - nepamatuju si)

- 80% čaje se prodá na burze v Kalkatě

- Vyvolávací cenu a popis chuti čaje stanoví specialista většinou pouze na základě vzhledu. 80 čajů zvládne za 10 minut.

- Zahrada Meghma - používají čajovníky ze semínek (typ china). Je pravděpodobné, že v dalších letech bude kvalita prudce stoupat (kvůli dozrávání čajovníků a taky díky ručnímu zpracování) a objeví se muskatel.

- Nepoužívají zde žádnou chemii. To lze prý poznat i na vyluhovaných lístcích a to tak, že lístky bývají po okraji jakoby okousané od hmyzu.

- Také zde prý používají i "biodynamické" metody. Což v této zahradě spočívá v plnění kravských rohů různorodou směsí - humusu, hnoje, bylin a vápence. Rohy se zakopou do země mezi čajovníky na několik měsíců. Pak se vyndají a směs se nasype na listy nebo ke kořenům čajovníků. Cílem je, aby půda neztrácela živiny a aby čajovníky nenapadali škůdci. Že to trochu hraničí se šarlatánstvím, ale prý to funguje i na jiných zahradách.

- Místní lidé si nemohou čaj ze zahrad dovolit koupit a pijí čaj, který si dělají sami doma.  Rolování nahrazují mnutím v rukách a po fermentaci suší nad ohništěm. Čaj pak má kouřové aroma, podobně jako např. Lapsang souchong.

 - Co to je muskatel - odposlechl jsem dotaz, který měl jeden účastník po skončení přednásky - že prý to má základ ve slově musc, což je pižmo. Že tak je např. cítit zpocený kůň nebo některá zvířata v zoologické zahradě. Takže žádný muškát :)

Během přednášky slečna majitelka roznášela dva druhy čaje, Meghma oolong a Shakira (Ilam) Monsoom 07. Povedená akce, pouze prostor pro takovou akci nebyl dostatečný, ale asi se neočekávala taková účast a větší prostory by jistě nebyly zdarma tak jako tato akce.

Za gramatickou korekturu děkuji Zuzínce :-)
btw: Jen tři chybky ;-)