Sedím teď ve vlaku, poslouchám z netu stažené (ale já si ho koupím) nové album Mňágy a Žďorp, které je prostě jedinečné, ostatně jako vždy všechna jejich alba byla.

Dneska trošku foukal větříček, takže vlaky tak trochu jezdí-nejezdí. Naštěstí už ale jedu a jak se zdá, tak i dojedu. Škoda jen, že teď s sebou nemám čaj, aspoň trošičku. Vezu si jen 2 lahve minerálky; nemám sice čaj, ale žízní nezemřu :-) A čajík si dopřeju, až přijedu do Brna.

Zítra u mě bude kamarádka na obědě - vařím! No, vařím... Polévku si vezu z domova od maminky :-) Ale hlavní chod bude jen a jen v mé režii. Do ničeho složitého se však pouštět nebudu, snad obstojí můj speciální kuchařský výtvor, noblesně po svém autorovi (mně) pojmenován Jurášovy zapékané brambory :-)

Snažím se něco napsat, snažím se vypsat... Nenahromadilo se toho však ve mně ještě dostatek, aby to vydalo na 3. díl mého filozofického koutku... Musím ještě chvíli počkat. A vy taky, tedy chcete-li si jeho pokračování vůbec přečíst.

"Nikdy se nezastavit a trpělivě čekat, netlačit na pilu a nepřestávat tepat, být sám se sebou a smířit se i se světem, samozřejmě výhradně jen ruku v ruce s jiným spiklencem."

Mňága a Žďorp - Rajčata a růže, album Na polární stanici (2008)

Stejně mám ale něco, co bych rád napsal. Ale tematicky to nezapadá do mého filozofického koutku. Ve čtvrtek jsem byl se svou kamarádkou Peťulkou v čajovně Starý dvůr na Mendlově náměstí v Brně.

Je to taková malá, domácká a obyčejná čajovna, která mě prostředím moc nezaujala. Získala si mě však vším ostatním :-) Jedinečně vyvedený je ručně psaný čajolístek, velmi příjemní jsou také obsluhující čajovníci. Sice jsme ze začátku oba měli pocit, že by se onen mladý muž, kterýžto se nám věnoval, mohl více usmívat, netrvalo však dlouho a skutečně se to stalo. V některých podnicích zkrátka stačí pomyslet a... ;-)

Ochutnali jsme tam toho během zhruba 4 hodinové návštěvy docela dost - Časujmu (brrr), Čaj, čaj, čaj..., Kombuchu, Chlazený čaj z denní nabídky (aktuálně to byl nějaký "Dáržílink" a byl vážně skvělý), Melounové semínko (to abych se držel údajů v čajolístku, jinak bych použil spíše množné číslo) a také něco na zub - banánové chipsy a ovocnou směs.

Teď si říkám, proč to sem všechno vypisuju, vždyť to náhodného čtenáře přeci vůbec nemůže zajímat. V zápětí však přicházím na odpověď. Je to proto, aby, až si to třeba někdy za pár let sám přečtu, byla tímto textíkem vyvolaná vzpomínka na ten úžasný večer co možná nejživější. Nepíšu to tu tedy kvůli tomu, abyste měli co číst, ale čistě sobecky jen a jen kvůli sobě :-) A věřte mi, že ten večer byl báječný, ostatně jako všechny chvilky, které jsem mohl v poslední době strávit se svou kamarádkou Peťulkou.

Budete-li mít někdy cestu kolem této milé čajovničky, určitě do ní zavítejte, návštěva opravdu stojí za to ;-) Těším se na další návštěvu a doufám, že tam opět zavítám spolu s Peťulkou.

Jo a ještě něco :-) Vezu si s sebou do Brna 2 milé plakátky od Honzy Volfa, které si dám v pokoji na stěnu, už se těším ;-) Znáte Honzu Volfa? Znáte jeho dílka? Je to něco tak úžasného, co vždy dovede člověka pohladit a zahřát u srdíčka. Je to milé... je to naivní, ale milé, sladce a roztomile milé :-) Děkuji Ti, Honzo Volfe, děkuji, že ode dneška budou Tvé sluníčkové plakátky prosvětlovat můj pokojík a Tvá sluníčka se na mě budou smát a u srdce mě zahřívat ;-)

"A pak, že to nepude."

Jeden z Mistrů čaje čajovny Starý dvůr, Brno (28. 2. 2008)

Napsáno při cestě vlakem z České Třebové do Brna, 1. 3. 2008, mezi 17:30-18:15 :-)