Včera jsem měl poměrně nabitý, únavný a hektický den. I přesto jsem stihl ráno zaregistrovat na e-čajovně nový příspěvek, týkající se mimo jiné japonské čajové speciality Batabata. V příspěvku uvedený odkaz směřoval na velmi jednoduchý, nicméně graficky i obsahově povedný web, věnovaný výhradně této specialitě.

Do čajovny Bílý Jeřáb jsem se chystal již delší dobu. Shodou okolností jsem právě včera měl jednání asi 200 metrů od této čajovny a po tomto jednání přibližně hodinu a půl času. Tato osudová výzva se pochopitelně nedala ignorovat a tak jsem ihned po jednání vyrazil na exkurzi do čajovny, kam jsem se dosus nestihl nikdy ani podívat a ve skrytu duše jsem doufal, že se mi povede rovnou ochutnat batabata čaj.

Přeběhl jsem ulici a vkročil do obchodu Bílý Jeřáb. Čajová prodejna byla tvořena poměrně úzkou místností, protáhlou dozadu, což ve mne probudilo vzpomínky na obchůdky v ulicích Hanoje. Čaje, konvičky a další sortiment byl úhledně vystaven po stranách místnosti. Vše působilo velmi přehledně, nepřeplácaně a člověk nemusel propadat pocitu, že se strácí v nepřeberném moři nabídky. Čisté, novotou zářící moderní, ale citlivě vybudované prostředí působilo velmi svěže a příjmně. Obsluha ochotně a citlivě nabídla svoji pomoc a naopak mi jako jedinému zákazníkovi v tu chvili nedýchala na krk v okamžiku, kdy jsem si chtěl jen prohlédnout nabídku a trochu se zorientovat. V okamžiku, kdy jsem měl jakoukoliv prosbu či dotaz neváhala ani obsluha ani přítomný pan majitel, věnovat mi veškerou pozornost, nabídnout jejich zkušenosti a podiskutovat o tématech, která mne zajímala. Za zmínku stojí i to, že krátce po mém příchodu mě obsluha nabídla povedenou "vodní vílu" s omluvou, že jde již o asi druhý nálev. Je to pozornost, která nestojí téměř nic, přesto si myslím, že mnohé vypovídá o tom, jaký vztah chce čajovník se svým zákazníkem mít.

Předpokládal jsem, že Bílý Jeřáb je nejen prodejna, ale i čajovna. Proto jsem byl poněkud překvapen, když mé oči marně pátrali po nějakých židličkách a stolcích. Teprve na můj dotaz jsem byl ubezpečen, že mé očekávání nezůstanou nenaplněna a že čajovna je hned vedle prodejny průchodem do dvora a poté do suterenu.

Tam jsem se tedy posadil a požádal obsluhu čajovny o batabata čaj. Zdálo se, že jsem patrně první zákazník, který v čajovně o tuto specialitu (která nebyla ani na lístku) požádal. Pohotová obsluha však prohodila pár slov s majitelem a za chvilku již přede mnou stála fungl nová souprava na batabata čaj, termoska a ve skleněné konvičce na ohříváčku jsem mohl sledovat louhování této specialitky. Už suchý list, který jsem si měl možnost dobře prohlédnout připomínal spíše tibetské čaje. Kusy k sobě slepených velkých listů jsem nechal více jak 10 minut louhovat v konvičce a přes poměrně velké množství tohoto černého čaje jsem mohl sledovat jak se voda jen velmi pomalu a neochotně tmavne. Výsledná barva měla hodně daleko do například tmavých puerhů. Voda byla tmavá ani ne tak, jako čaj, který dostanete v restauraci ke kuřecímu řízku, ale barva měla přece jen jiný odstín.

Bambusovou dvou-metličkou jsem pak postupně šlehal menší množství čaje v chawanu. Nebylo těžké vytvořit celkem hustou jemnou pěnu. I přesto jsem si říkal, že kdyby voda byla víc horká, čaj by byl silnější a pěna by šla našlehat ještě lépe. Za účelem takového experimentování jsem také při odchodu zakoupil pytlík tahoto čaje. Zkusím ho ne jen louhovat, ale cca 10 minut povařit.

Jak popsat chuť čaje. Nevím zda bych dokázal k nějakému jinému čaji přirovnat chuť tmavého puerhu. Právě tak v tomto případě těžko chuť přirovnat k nějakému jinému čaji. Chut byla poměrně lehká s decentními tóny zemitosti. Pěna pak chuť ještě zjemnila a bylo možno v ní objevit další zájímavé chutě, které jsem v čaji bez pěny nezaregistroval.

O čaji ani o přípravě se dál asi zmiňovat nebudu, protože na již zmíněném webu je těchto informací dosti. I tak jsem se rozhodl zjistit o tomto čaji více. Pokusím se postupně dopátrat dalších podrobností. Zatím jsem z jiných zdrojů zjistil jen to, že tato lokální specialita je v japonsku známá i v ostatních prefekturách, než jakou web uvádí. Často pod jinými, většinou velmi podobnými názvy. Podle konkrétní oblasti se bude nejspíš drobně lišit nejen výroba, ale i příprava tohoto čaje. Jsem teprve v ranné fázi mého pátrání a tak tu raději nebudu v tuto chvíli operovat se zjištěnými informacemi, které si chci ověřit a zasadit do mozaiky dalších postupně zjištěných informací.

Závěrem bych k čajovně Bílý Jeřáb uvedl, že jsem byl celkově velmi spokojen. Jsem rád, že jsem ji navštívil a věřím, že zdaleka ne naposledy. V čajovně jsem zaregistroval pouze jediný problém. Čajovna je, jak to často bývá, v suterénu nebo možná bývalých sklepních prostorech. V tomto konkrétním případě jsem ve vzduchu cítil takovou tu sklepní plíseň na zdech. Vím, že je to často obrovský problém se těchto plísní trvale zbavit. Pevně věřím, že je to problém, o kterém ví a který se budou snažit odstranit jinak než pouhým přebytím vonnými tyčinkami. Předpokládám, že je čajovna poměrně nová a tak na tom dost možná ještě pracují. V čajovně jsou dva větráky ven, tak myslím, že nebude neřešitělné prostor odvětrat, odvlhčit a dostat do lepšího stavu.

I přes tento drobný problém dávám čajovně určitě palec nahoru a vřele doporučuji navštívit! ;-)