Když na to teď koukám, neni to tak dobrý jak jsem si představoval, když sem to psal. Hmm...

mě se to líbí :-) nevm jestli je to díky tomu, že teď vedle mě je výše zmiňovaný čaj, ale dokážu se do toho dost vžít a jak už píše i pan Pelc ..a bude hůř :-) a proto je třeba to radši moc neřešit :-)

.. a tak clovek pomalu prichazi na to, ze at ma kolem sebe koho chce, na ten svuj zivot stejne zustane jen sam se sebou.... a to neni spatne vedet... Udelas si s nim pak proste co chces ty ;)

Jo, ovšem moment přijití na to může být celkem bolestný :-)

No, že bych na to byl uplně sám si nemyslim. Snad se to časem změní.

Ahojky (-:

je pro mě opradvu příjemné číst o myšlenkách, které ti proudí v mysli. Prožíval jsem tuto dobu už dávno, ale pamatuji si ji dodnes, neboť to bylo velmi intenzivní. Jak jsem byl z toho frustrovaný (-: Nebyl jsem natolik silný, aby jsem si volil jako únik od reality takové prostředky jako ty a v tom tě obdivuji. Čaj a hudba a snaha to sdílet, byť formou tohoto blogu je si myslím geniální. Věř tomu, že je to jen nějaká krátká doba, která brzy odejde. A to tím dřím, čím rychleji sám sobě, tedy niterně, vyjasníš co vlastně chceš. Pak a to mi věř bude každý kolem tebe člověk, který za něco stojí a na koncertě budou všichni, na nichž ti bude záležet ... moc ti fandím a k té tvé romantice s darjeelingem se připojuji nepálkem. Čaje jsou pro mě minimalistickou cestovní kanceláří a léty pití se ze mne stal kočovník. Je to paráda (((-:

Díky :-) Dneska mi rodiče, kteří nejeli pryč, absolutně zhatili plány o mém čajovém dýchánku a přáteli. Silně mě to vykolejilo, ale dal sem si DJ Margaret's Hope a bylo po špatné náladě.

Utápění se ve skepsi a melancholii je sice činnost myšlenkově mnohdy náročná, ba možná i přínosná, na druhou stranu by si jedinec mohl sám stanovit důvody této činnosti a zamyslet se nad jejím přínosem sám sobě. Dále nutno oddělit melancholii od skepse. Skepsi jsem do tohoto tématu zařadil spíše jako doplňující myšlenkový pochod, ktery je dle mne přínosný, je-li však brán jako skpse, nikoliv jako nihilismus aj. Rozličné dějiny nás mohou poučit, že skepsí a pochybováním začíná odvrácení se od zažitých myšlenek a následný obrat. Uvažme, je-li možno být skeptik sám k sobě a co nám tato skepse může přinésti. Pokusím-li se odhlédnout od čirých projevů jednotlivých událostí a pocitů mé osobnosti a nahlédnu jejich původ a logickou úvahou dospěji i k jejich celkovým dopadům na mé jednání, nikoliv jen na momentální myšlenkový nebo citový projev, dospěji k úvaze, co mi vlastně tyto jednotlivé stavy mysli přinášejí. Melancholií pak chápu spíše přehnané a snad někdy i záměrně vyvolané, chmurné stavy mysli. Pokud se pomocí skepse pokusím tyto stavy nahlédnout a následně i uchopit, mohu více rozvažovat, co mi tyto stavy přinášejí. Snadno může vyvstat otázka, na niž odpovím, že nikoliv; opravdu nejsem pragmatik.

Novověká epistémé, nás dle Foucaulta násilně vedla ke kladnému náhledu na dění kolem nás. Kdybychom aplikovali tento výrok na mysl a cítění mnohých umělců, dozajista by nezvnikala díla plná takové procítěnosti a spontálnosti. Otázkou pak zůstává, zda lépe neusměrnit svůj skepticismus za podobným, či jiným účelem. Osobně odmítám bezudné utápění se v melancholii, které ústí leda v nihilismus, který považuji za zbytečný nešvar, který mne naopak odvede od uvažováním nad záležitostmi mne obklopujícími, který mi vytváří iluzi hrůzy, děsu a negativismu, jejž mne svádí k posuzování všech událostí pomocí tohoto paradigmatu.

Nikdy nebylo tak špatně, aby nemohlo být ještě hůře :-)

A Bude LÍP (-:
Tomu říkám slovo do pranice ... každá emoce je fajn, ale jen jako signál, který nám ukazuje cestu temným lesem. Melancholie je opravdu usednutím na pařez a rezignace, skepse pak by měla sloužit jako signál "posuď" apod. každopádně ať už tak, či tak je třeba vždy dělat další krok ... na tom, zda-li je tím krokem posun hohy vpřed, nebo krok v přemýšlení nesejde. Jsem zastáncem intelektuální noetiky, tedy postupem na základě fúze přímých zkušeností a rozumového vyhodnocení... vše má svůj smysl, to že ho nevidíš teď, neznamená, že nevyvstane za pár chvil (-: