V sobotu 3.7.2010 jsem se s několika přáteli zúčastnila ukázky japonského čajového obřadu v Praze v japonské čajové škole Urasenke. Měli jsme možnost nejen se podívat, jak celý japonský čajový obřad vypadá, ale v závěru si každý z nás měl možnost i vyzkoušet jak se šlehá usucha (řídká macha). Ale abych začala od začátku...
Problémy s organizací, které nastaly díky tomu, že dva účastníci na poslední chvíli odřekli a třetí nedorazil na sraz, se vyřešily ve chvíli, kdy nás přivítal milý úsměv pana Bojanovského, který se k nastalé situace vyjádřil způsobem jejich smůla... Pak už zbývalo se jen převléknout a celá akce mohla začít. I když, upřímně řečeno, do dlouhých kalhot a rukávů se nám moc nechtělo, ve čtyřicetistupňových vedrech a v místnostech pod střechou (ty tři či čtyři patra jsme všichni poctivě vyšlapali, protože nám nic jiného nezbývalo). Naštěstí se nad námi všemi smilovali a povolili alespoň krátké rukávy.
Celý obřad začal už vlastně před čajovou místností, kde jsme každý dostali přeloženou podložku z bílého papíru (kaiši) na zákusky a vějíř, který se používá při pozdravu. Do čajové místnosti jsme vstupovali tradičně vkleče a ve chvíli, kdy se odsunuly dveře, se nikdo neubránil zvědavým pohledům. A proč taky? Je třeba si místnost prohlédnout a patřičně obdivovat vše, co je zde k vidění a že bylo co obdivovat. Ať už to byl nástěný svitek, nádoba na matchu či studenou vodu či spoustu jiných věcí, i když místnost sama o sobě působila velice jednoduše.
Hned na začátku nám byly řečeny dvě důležité věci, že se máme ptát na cokoli, co nás napadne a to i v průběhu obřadu a že nemusíme celou dobu "klečet". Ozvalo se oddechnutí všech přítomných majitelů ubohých, námahy tohoto druhu nezvyklých, kolen, která jen tiše jásala. Dva z nás byli vybráni jako hosté, tudíš přímí účastníci obřadu a zbytek se pouze díval.
Myslím, že je zcela zbytečné zde popisovat celý obřad, protože je to něco, co se popsat nedá, co je třeba zažít. A myslím, že pro ty, co se "jen" dívali, to nebyl o nic menší zážitek. A nebyli ochuzeni ani o zákusky a usuchu, protože i když při obřadu je dostali pouze hosté, ostatní je dostali posléze po obřadě. A hlavně, jídlo a pití zdaleka není to hlavní, co japonský čajový obřad přináší každému, kdo má to štěstí ho zažít.
Oba naši učitelé velice ochotně odpovídali na každý náš dotěrný dotaz a nebáli se přiznat, že neví úplně všechno. Což bylo nakonec možná dobře, protože na každý dotaz, který mohli zodpovědět, odpovídali velice podrobně a neochudili nás o žádnou informaci, kterou měli a že jich bylo =)
A jak už jsem zmínila, v závěru jsme každý dostali svoji misku, metličku (časen) a lžičku na matchu (čašaku) a zkusili si ušlehat vlastní usuchu. Některým se to více, některým méně (mně...) povedlo a poté si každý více či méně s chutí "vypil, co si ukvedlal" =D
Celý obřad, následné pokusy o ušlehání usuchi a diskuze trvaly něco málo přes tři hodiny a myslím, že mluvím za všechny účastníky i učitele, když řeknu, že to byl opravdu příjemně strávený čas.
Ale to nejlepší na závěr. Urasenke je ochotná v případě zájmu uspořádat podobný seminář v Brně. Cena by byla sice o něco vyšší, než byla pro nás, protože převoz všeho potřebného není zadarmo, ale zase byste nemuseli platit za cestu do Prahy, což také není malá částka. Navíc je nutno podotknout, že lidé v Urasenke nedostávají za pořádání těchto akcí finanční odměnu. Jsou to pracující lidé, kteří tohle všechno dělají ve svém volném čase a zadarmo, takže peníze, které byste platili, pokryjí čistě náklady. Také prostory, ve kterých se celá akce koná, jsou omezené, tudíž je omezený i počet účastníků. Podrobnosti jsem ale schnopná zodpovědět průběžně, hlavní teď je: Měli byste zájem se něčeho podobného zúčastnit?
A úplně na závěr chci poděkovat všem z Urasenke za jejich práci a ochotu a za to, že nám dovolili poznat kousek z krásy japonského čajového obřadu a všem účastníkům děkuji za vytvoření příjemného prostředí a dostatečnou zásobu otázek =)
Kolena opravdu trpěla,
Kolena opravdu trpěla, stejně jako zápěstí. Celý obřad chanoyu chce opravdu pořádnou fyzičku :-) Ale byla to velmi příjemná akce a těším se na další pokračování. Byť uznávám, že půl roku skládat šátek by se mi asi nechtělo :-)
Díky za report :-) Ta vaše
Díky za report :-) Ta vaše výprava do Prahy mi nějak unikla, pokud byste se chystali někdo znovu, nebo dokonce domluvit to Brno, určitě dejte vědět, velice rád se přidám ;-)
Petr říkal, že se tě
Petr říkal, že se tě ptal jestli se nechceš zúčastnit a že jsi mu řekl, že nemáš čas či co.
tak tak, vůbec jsem
tak tak, vůbec jsem nevěděl, jak to v tyhle dny budu mít...
Tak to ano :) No já osobně
Tak to ano :) No já osobně bych skutečně uvítala, aby se něco podobného uskutečnilo v Brně, ale to záleží na mnoha okolnostech. Není ovšem problém to domluvit a já to ráda zase domluvím, ale co potřebuju vědět nejdřív, zda bude dost zájemců a taky, kolik jste ochotní za to zaplatit, abych věděla, zda to bude dle vašich představ vůbec reálné.
Zdravím! Myslim že v Brně
Zdravím! Myslim že v Brně se schází neformálně skupinka Japonek provozující čadó ve více otevřeném stylu, informace by určitě měli v Chajovně, kde je myslim nějaká spolupráce, minimálně na Dnech čaje v Lužánkách tyto milé dámy hostily každoročně zájemce šlehaným čajem. I přes dodržení všech podstatných zásad byly vždy příjemněji méně formální, než v Urasenke. To byl alespoň dojem můj.
Benkič kecá, věděl to i
Benkič kecá, věděl to i ode mě :-P :-D Ale zato už trénuje, včera šlehal, až mu matcha lítala všude kolem :-)
Jo no, hlavně ne tak, aby
Jo no, hlavně ne tak, aby vám to stříkalo na všechny strany, že? :D
I v Praze se schazi
I v Praze se schazi "příjemněji méně formální skupina Japonek" ale ty si spíše povídají co se stalo noveho, kde vsude byly a co budu varit k veceri´. Coz neni nic pro nas co se chceme neco naucit a zaroven se to neslucuje s tim k cemu jsme byli v japonsku trenovani.
V kazdem pripade je caj. obar individualni studium a je jasne je mira formalnosti je pro kazdeho ruzna. Ja jiz delal caj. obrad pro slepce, pro deti na stredni, zakladni a materske skole, na plazi a naposledy kolegove v parku pod stromy :)
Ja jsem mel na mysli Japonky
Ja jsem mel na mysli Japonky co se venuji opravdu cajovemu obradu, ale pod jinou skolou nez Urasenke. Rada skol je vice otevrenych a diky tomu se obrad stale drzi v urcite vrstve verejnosti v Japonsku. Ale jak jsem psal prve, mene formalni neznamena nedodrzeni vsech zasad. Ale pokud ma clovek koleno o centimetr jinak na tatami, tak se hned nemraci.
Stejně jako v Japonsku
Stejně jako v Japonsku různé čajové školy prosazují různá pravidla obřadu, tak i jejich pobočky a odnože zde. Každý by si měl ujasnit, co vlastně od čadó očekává. A hlavně chci upozornit, pravidla japonského čajového obřadu nejsou svazující, ale naopak, ale nejspíš je třeba trochu proniknout do celé filozofie, aby tohle člověk skutečně pochopil. Netvrdím, že obřad tak, jak ho dělá Urasenke je jediný správný. Přece jen je to ale prestižní čajová škola, což zaručuje jistou preciznost provedení. Na druhou stranu dle mých zkušeností jsou lidé v Urasenke velmi přívětiví. Nečekejte žádné přísné pohledy, ba právě naopak. Těší je zájem, ochotně odpoví na každý dotaz a radí se zasmějí. A pouhého hosta na semináři nikdy nenutí dodržovat přísně všechna pravidla.
Jde mi hlavně o to, že si myslím, že seminář uspořádaný touto školou umožňuje laikovi hlubší pohled do filozofie čadó. Myslím, že je to při nejmenším nesporně úžasný zážitek, ale také příležitost, jak si ujasnit, do jaké míry se chce člověk této cestě věnovat. Po tomto semináři se buďto rozhodnete věnovat celému obřadu dále a hlouběji a otevře se vám řada možností anebo odejdette s příjemným zážitkem a vědomím, že po trošce praxe si budete doma schopní ušlehat dobrou usuchu.