Po moc dobré zkušenosti s Yunnan Jing Luo Hong Cha jsem se rozhodl vyzkoušet větší množství červených čajů, a tento mě nesmírně zaujal (dlužno říci, že není zdaleka jediný z nich).

Doufám, že omluvíte asi rostoucí subjektivitu mých poznámek, ale s časem, a množstvím vyzkoušeného/vypitého čaje mám čím dál tím menší dojem, že bych se vůbec k objektivnějším charakteristikám měl vyjadřovat.

Před nějakým časem, může to být tak 5-10 let, jsem poměrně často jezdíval na venkov, kde jsem podnikal cyklistické výlety. Jednou jsem vyrazil z vesnice, kde stojí náš dům, bylo léto, docela sucho, do lesa se mi nechtělo, a tak jsem vyrazil, jak se říká, za nosem. Po čase jsem dojel do míst, kde jsem byl zcela poprvé, daleko od vesnic – prokličkoval jsem sítí polních cest, projel okolo několika menších lesíků a zamířil na blízký kopeček, že zkusím, jaký je výhled. Výhled tam nebyl, ale zato tam byla náhorní plošina, na níž byla louka. Voněly tam divizny, bzučely včely, všude něco kvetlo, slunce svítilo, hřálo, ale nepálilo – ta chvíle byla esencí léta, vyjmutí z času i z prostoru, zkrátka čisté bytí na jednom zapadlém místě. Po chvíli jsem opět nasedl na kolo, vyrazil, a časem se vrátil domů.

Dlužno říci, že tu chvíli jsem ocenil ještě více zpětně, a i když jsem se snažil tu plošinu s loukou znovu najít, abych si to oživil, už se mi to nikdy nepodařilo. A tenhle čaj mi ji vrátil, za což mu nesmírně děkuji.

I když se jedná o červený čaj, je nesmírně lehký, není zemitý, necítím žádné tóny dřev, čokolády, nebo růží (což jsou chuti, které bych obecně označil za těžší). Dominantní je chuť lesního medu, ale jakoby „odlehčená“. Střed chuti tvoří spíše luční kvítí a zralé ovoce, to ale jen spíše jemně. Ač to zní asi dosti podezřele, tahle část chuti mi nesmírně připomíná kvalitní Bai Mu Dan, což je čaj zcela jiného typu.

Řekl bych, že chuť je mezi nálevy velmi vyrovnaná, stejně tak i barva. Poměr sladkosti, a „lučních chutí“ závisí spíš na délce a teplotě louhování, než na tom, kolikátý je to nálev. Délky nálevů dělám „od oka“ - řekl bych, že tak 15-15-15-30-dlouho; teplotou cca 95°C (ale ani vařící nic nezkazí). Řekl bych, že tento čaj je docela "nezáludný" - moc se nemění, množství odlišných a "překrývajících se" chutí mi nepřijde velké. To ale není nutně negativum, nepotřebuji vždy pít složité čaje.

Fotky:

U suchého listu vidíme precizní drátkovité rolování, také už to napovídá kvalitu lístků po rozložení – není přítomen žádný odpad, či úlomky:

2 fotky nálevu, v mističce a slévátku – je zřejmá krásná zlatavá barva (taky světlejší, než má mnoho červených čajů, tedy světlejší není jen chuť). Co už tak vidět možná není, je naprostá čirost a hra s odrazy světla.

A rozložené lístky – oxidace je zcela rovnoměrná, lístky delikátní.

Tedy, i když odhlédnu od trochu osobního vztahu k tomuto čaji, stále je mezi čaji, které jsem pil  skutečně unikátní, a velice rád si koupím další.

Větší fotky jsou zde: http://cid-562a01550dcf0595.skydrive.live.com/browse.aspx/China%20Zhejia...