Zatímco minule jsme se věnovali jaksi první linii, tj. nádobám na přípravu a pití čaje, dnes bych rád otevřel další komnatu čínského čajování. Dotkneme se těch poněkud v pozadí stojících, ovšem neméně důležitých společníků na čajových cestách. 

V první řadě si řekněme něco o uskladňování čaje.

Nádoby na čaj v sobě spojují dvě základní funkce, totiž pojmout a chránit poklad uložený uvnitř a pak také důstojně ho reprezentovat. Obě plní různé nádoby různou měrou, bohužel většinou je dekorace na úkor funkce, spolehlivosti a naopak. Co chceme především? Dovolím si odpovědět, že sucho. Tady to není zas tak zásadní problém. Ne že by tu nebylo dost vlhko, tady je většinu roku 100%, ale prostě si koupíte v čajovně 100g pak jdete domů, za tři dny to máte vypitý a koupíte si další. Mezitím už mají v obchodě zase čerstvý čaj a tak dál pořád dokola. Jenomže pokud chcete nějakou vzácnost archivovat může se to všechno výrazně zkomplikovat. 

Jednu možnost nabízí obyčejné plechové dózy, válcovitého tvaru o různém objemu. Začíná se na 50g (objem je poněkud zvláštně značen v gramech) a pak 100g, 200g a také 500g. Výhodou těchto nádob není jejich atraktivita, protože se dost podobají spíše urně, ale to, že mají dvojitý uzávěr. První, pístový zapadá tak těsně, že máte poprvé dost problém dózu otevřít a ještě druhý, který se navléká na zvýšené hrdlo nádoby. Jednoduché a účinné. 

Pak je k maní celá řádka různě dekorativních dóz a schrán z keramiky. Mohou být porcelánové i z různě barevné pálené hlíny, včetně Yi Shingu pro skalní příznivce. V lepším případě jsou opatřeny silikonovým těsněním, který může snad trochu fungovat a pak taky něčím, co tipuji na molitan obalený tlustým alobalem. A někdy taky třeba ničím. To jsou dózy na PuErh. Ten se, jak jsem již několikrát zmiňoval v diskusi, uskladňuje volně a dóza ho chrání před prachem, hmyzem a v pouličních čajovnách i proti plivancům kolemjdoucích. 

Dekorace dóz je oblast sama pro sebe. Stejně jako u nádobí se setkáte s velmi dekorativním čínským písmem a kaligrafií, která Vám po jisté době začne lézt dost na nervy, protože je tu počmárané úplně všechno. Pak také celá řada čínských vzorů, pestrých, až oči přecházejí. Zdali kýčovitých či nikoli, to si nedovoluji hodnotit. 

Nádoby z pálené hlíny na uskladnění čaje jsou velmi dekorativní, ovšem zde platí snad beze zbytku, že méně je více. Málokdy natrefíte na dózu z hlíny bez rytiny, popisu nebo plstické aplikace. Navíc, téměř bez výjimky, netěsní.

Osobně mám rád prostě až puristické, řekněme japonské vzory a formy a i ty se občas objeví. Buď pekelně drahé v nějakém obchodě pro místní smetánku, jež usiluje zejména o to, aby vypadala západně, nebo jsou skoro zadarmo, protože něco tak sprostého, křivého a odfláknutého by normální číňan nekoupil.

Lakové krabičky nyní už neslouží jako japonské cchaire, ale spíš jako schránky na nejrůznější poklady.  Tady si dovoluji upřesnit nejde o chaire, ale  vzor pro japonské natsume, viz. diskuse níže. Díky za upřesnění PP.

Další z rodiny čajových sloužících je servisní souprava. To je, prosím, moje pojmenování. Čínský Tccha-cchi, což znamená, dle FuLei, čajové příslušenství. Takže jak vidíte, příliš daleko jsme se nedostali. Obyčejně jde o několik drobných, ovšem navýsost promyšlených nástrojů použitelných při formálním i neformální čajovém obřadu. Všechno je úhledně umístěno do dřevěné soustružené vázičce. Jsou z tvrdého dřeva, různých barev od oranžové po černou, přez různé druhý hnědých barev. Většinou lakované, tvrdým a doufám, že i přírodním lakem. 

Začneme tím nejdůležitějším a tím je lžička. V čajovnách ji, vedle pinzety na podávání šálku s čajem mistrně ovládají. Nikdy se nespletou a množství nabraného čaje stanovují vždy odhadem. 

Doma ji používám na oolongy. Snad jen některé velkolisté čaje se nabírají menšími lžičkami poněkud obtížně. 

Další v řadě je pinzeta na podávání šálečků, mističek s čajem. Užitečná věc. Čistá, hygienická a zároveň proti opaření chránící pomůcka, kterou oceníte spíš při společném Gon fu ccha.
 

Pak také trn na uvolnění ucpaného hrdélka konvičky. Většinou klacík vybroušený do dlouhé a tenké špičky. Ta někdy bývá z rohoviny, nebo slonoviny a podobných materiálu. Záleží na honosnosti soupravy. Popravdě řečeno, nedoceníte, dokud se Vám něco neucpe. Pak je tahle hloupost k nezaplacení. 

Zapíchnutá pod nehtem Vás pobaví o dost méně! 

Dále čajová lžička, známá spíše z Chado tady slouží nikoli k nabírání čaje, ale spíše k manipulaci s čajovými lístky po louhování apod.

Někdy bývá v soupravě také štěteček na očištění konvičky od nalepených a houževnatě se držících lístečků. Někdy je, někdy není. 

A vlastně ještě něco, co jsem dlouho považoval za pouhou dekoraci. Úplně nahoře na vázičce je takový prstýnek. Tak to je, prosím, trychtýřek, který usnadňuje nasypávání čaje do miniaturních konviček. Prostě, elegantní a účelné až to trochu mrazí. 

Mám ve sbírce i jednu cestovní variantu z bambusu, ta je ale spíš japonského vzoru.

Mezi pomocný personál patří také slévací konvičky. Opět jsou k dispozici porcelánové, pak většinou čistě bílé, nebo z pálené hlíny a ty jsou ve všech barvách Yi shingu, stejně jako zmiňované dózy a konvičky. Jsou vybaveny vnitřní bílou glazurou, nebo jsou neglazované, čekající na začajování. Je zajímavé, že téměř všechny prodejny čaje při degustaci používají skleněné slévačky. Jsou směšné levné a jejich spotřeba je značná, protože praskají při každé možné příležitosti.

Sítka jsou téměř bezvýhradně kovová z nerezového plechu a velmi jemná. Jsou snadno dostupná v několika velikostech a jejich hlavní vlastností je, že se pořád někam ztrácejí.

Když si tohle celé ještě přizdobíte pravým čajovým froté ručníčkem, který je sice správně po čínsku odfláknutý, ale stejně jsem ho musel koupit i za tu nebudhistickou cenu, je přímá čajová souprava na světě. 

Jo, vlastně není. Ještě čajové moře, ale o tom až někdy příště.