O byliny se zajímám od dětství a ráda bych tímto svým počinem chtěla rozšířit všeobecné povědomí o nich a milým čajomilům ukázat, že nejen z keříku lze připravit chutný a osvěžující nápoj, jehož kvality oceňovali již naši předkové(o čajovníku si tehdy mohli nechat tak maximálně zdát:-)).

Pro začátek uvádím několik základních způsobů přípravy bylinného čaje:

1. odvar

Vodný výluh získaný varem - bylinu zalijeme studenou vodou; v konvičce přivedeme k varu, který lze prodloužit až na několik minut, aby se získaly požadované látky a scedíme; tento postup je vhodný pro tvrdší části rostlin – kořeny, kůru.

2. nálev

Vodný výluh za tepla - rostlinku vložíme do konvičky a zalijeme vroucí vodou; necháme vyluhovat a scedíme; připravujeme jej především z bylin, jež obsahují velké množství silic.

3. macerát

Studený výluh ve vodě (nejlépe v pramenité) - bylinu zalijeme studenou vodou a necháme macerovat 3 – 12 hodin; výluh by neměl přesáhnout 12 hodin po této době může u některých bylin dojít k rozkladným procesům, které jsou žádoucí pouze v případě, že chceme, aby vzniklo hnojivo či jiný složitější preparát; macerát se ohřívá nejvýše na teplotu těla – tato úprava je vhodná pro byliny, jež obsahují velké množství slizových látek, škrobu a bílkovin

Dávkování

U všech uvedených postupů je značně individuální. V jednotlivých bylinářích se informace liší někdy až závratně, proto doporučuji řídit se především chutí a citem, samozřejmě s přihlédnutím na druh byliny a její intoxikační schopnosti - nejlépe (pokud nemáte vůbec žádné zkušenosti) je prozkoumat všechny dostupné informace o rostlině dřív než ji vyzkoušíte - navštívit lékárnu, knihovnu, zdravou výživu nebo se kouknout na net a posoudit, zda bylina neobsahuje zvýšené množství nežádoucích látek, jež by mohly vést případně k otravě. Tím nemíním strašit potenciální zájemce, kteří by se rádi věnovali bylinám, jen osvětlit tuto oblast co nejkomplexněji, aby nedošlo k nedorozumění, že je možné s rostlinami nakládat bez jakýchkoliv vědomostí.

Existuje velké množství divoce rostoucích bylin, které jsou naprosto neškodné a jejich použití na čaj nebo jako suroviny k vaření vřele doporučuji. Obsahují množství stopových prvků a vitamínů, které v dnešní přešlechtěné a přechemizované zelenině najdete někdy jen ojediněle.

Uvádím zde několik vlastních a snad užitečných postřehů k přípravě čaje:

Koncentrace látek se přirozeně zvyšuje, když prodloužíme dobu varu (délku výluhu), zvýšíme objem použité rostliny nebo porušíme její buněčnou strukturu (krájením, lisováním, strouháním apod.). Zde bych ráda upozornila na fakt, že většina bylin – dle mého názoru a degustačních zkušeností není příjemné chuti a vůně když je roztok přespříliš koncentrovaný. Byliny nejsou rodu Camellia a látky, které obsahují jsou opravdu různorodé.

Samozřejmě dnes průmyslově pěstované byliny mají jiné vlastnosti a jsou šlechtěny za účelem lepší chuti a vyššího výnosu obsahových látek, jež jsou farmaceuticky korektní, tudíž silnějším výluhem většinou nic nezkazíme. I přesto nejsem zastáncem nakupování v lékárnách. Chápu však, že pro mnoho jedinců je tato alternativa nejjednodušší a tudíž nejschůdnější cestou. Ne každý je ochotný nalézt si svou rostlinku v přírodě a tak zahájit čajový obřad.

Mé zkušenosti jsou především s bylinami divokými, jejichž chuť a vůně je závislá na sezóně, lokalitě, době sběru a čerstvosti – netřeba zdůrazňovat, že opravdový labužník si vychutná především rostlinu právě utrženou, která obsahuje nejvyšší množství éterických olejů. Podle mého názoru platí při přípravě čerstvého nálevu, že méně je někdy více a proto není třeba ponechávat bylinu ve vodě déle než několik málo minut cca 3. Musím znovu upozornit na to, že je veliký rozdíl mezi klasickým čajem jak jej všichni známe a bylinou – u ní často nelze zvýšením koncentrace docílit lepší či silnější chuti naopak, ve velmi silném nálevu mohou být některé aromatické a účinné látky potlačeny na úkor jiných, především hořčin a tříslovin, což nemusí být žádoucí z hlediska chuti.

Nakonec ještě malý vitariánský recept, který jsem si oblíbila - bylinný džus: zhruba hrst bylin (nejlépe se hodí máta nebo meduňka) rozmixujeme s půl litrem vody a dolijeme do litru. Necháme luhovat 1 – 2 hodiny a scedíme. Výborný je ochucený medem nebo třtinovým cukrem s citronem.

Přeji krásné a co nejvíce pozitivní zážitky s našimi rostlinnými souputníky:-)