Pokus o zprostředkování prožitku z tohoto výborného čaje.

 Jelikož se mi doma sešlo poměrně dost himálajských podzimních sklizní, rozhodl jsem se sepsat takové krátké shrnutí jejich charakteristiky s doporučením.

Poslední dobou jsem na internetu našel několik velmi povedených článků o čaji na Taiwanu. Pokud jste na ně nenarazili, pak si můžete doplnit znalosti, či si alespoň příjemně počíst. Pokud sami znáte nebo najdete také nějaký zajímavý odkaz o taiwanském čaji, vložte ho jako komentář, ať máme informace pohromadě.

Jako každý rok se mi Ježíška nakonec podařilo přesvědčit, že čaje nesmí mezi jeho dárky chybět. Nyní jsou již dárky dávno rozbalené, není kam pospíchat a to je ten pravý čas na vychutnání dobrého šálku čaje.

V průběhu let co piju čaj na sobě pozoruji vývoj, pokud jde o preferenci druhů čajů. Samozřejmě nemyslím, že si vybírám čím dál kvalitnější a chuťově bohatší čaje v rámci jednoho druhu, to je u každého čajomilce asi nevyhnutelné a není to nic objevného.

O prázdninách jsem procestoval několik míst a jako správný čajomil jsem sebou samozřejmě tahal konvičku, použitelnou misku a čaj. Když si člověk dělá čaj doma, má svoje rituály, optimální vybavení, nic ho příliš nerozptiluje a většinou dosáhne lepších výsledků než pokud čaj připravuje mimo domov.

Už se zde mnohokrát rozebíralo zrání puerhu, jaké by měly být podmínky atd. Já osobně jsem v tomto ohledu v našich podmínkách značně skeptický. Nicméně já vím o tomto tématu v podstatě houbeles. Mnohem zajímavější je přečíst si názor těch zkušenějších.

Castleton jsem vždy považoval za výbornou čajovou zahradu. Když jsem od tatínka darem dostal 100g tohoto čaje napadlo mě ale, že jsem vlastně až do teď nikdy neměl castleton, který by mě nějak ohromil.

Od své slečny jsem k vánocům dostal kopii původní reklamy na výrobky Kolínské továrny cca. z přelomu 19. a 20. století.